Znalci a odhadci podlahy

Znalectví jako forma lidské činnosti, nebo stupeň poznání je možné chápat jednak filozoficky, ale zejména pro naše účely jako schopnost poznané popsat, realizovat a klasifikovat jako věc, technologii, činnost nebo vztah. Tato činnost je v našem právním systému definována pravidly obsaženými v zákoně 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících. Specifické je to, že znalectví ve smyslu zákona je určeno výhradně pro potřebu státní správy (policie, soudy, notářství a pod.), nebo v souvislosti s právními úkony občanů a organizací ale opět pro potřeby státní správy. Je jen přirozené, že jmenovaní znalci působí, nebo jsou využíváni v souladu se zákonem i pro jiné účely. Těchto účelů se nebojme využít.

Sodní znalci v oboru podlahářství

Odhadce je osoba, zabývající se oceňováním majetku, škod na majetku apod., ve všech souvislostech. Měla být platit zásada, že nejlepší odhadci by měli být znalci ve svém oboru.

Soudního znalce lze opovažovat za nejkvalifikovanějšího odborníka v daných oborech, pro které splňují kritéria. Jejich vědomosti jsou ověřovány při jmenování u soudů, pravidelně jsou pro ně pořádána školení a přezkoušení. Mají své organizace, jejichž náplní je i jejich další vzdělávání, Např. Asociace znalců a odhadců ČR se sídlem v Brně, Komora soudních znalců ČR se sídlem v Praze, jsou pro ně vydávány časopisy, obecně pro technické znalce časopis Soudní inženýrství, který je vydáván Ústavem soudního inženýrství Brno. K provádění znalecké činnosti byla vydána celá řada prováděcích vyhlášek, číslo: 7/1967Sb, dále 11/1985Sb, 184/1990 a 77/1993Sb.

Zákonem jsou stanoveny 4 podmínky pro jmenování znalce:

  • České občanství (může být prominuta, v určitých případech)
  • Potřebné znalosti a zkušenosti v oboru
  • Osobní vlastnosti takové, které dávají předpoklad řádného výkonu znalecké činnosti
  • Souhlas uchazeče se jmenováním

Splní-li uchazeč požadované podmínky, nastane vlastní jmenování složením znaleckého slibu a převzetím jmenovací listiny a složení slibu stvrdí podpisem stává se soudním znalcem. Jmenování znalců provádí ministr spravedlnosti a předsedové krajských soudů, dle potřeb státní správy. Ke jmenování soudním znalcem není právní nárok. Ke jmenování znalců dochází na základě výběru mezi osobami, které splňují podmínky pro jmenování. Splní-li uchazeči požadované podmínky a je-li v daném místě potřeba znalců, nastane jmenování.

Odměny soudních znalců pro potřeby státní správy řeší příslušné vyhlášky, pro potřebu osob a podniků jsou ceny stanovované dle dohody obou stran. V praxi to znamená, že ve většině případů lze posudek pořídit za cenu cca od 3 000,- Kč pokud se zpracováná písemně, foto dokumentace, provedení trhacích zkoušek, otevření podlahy, a další případné úkony mohou posudek i několika násobně prodražit. Pokud si znalce pozve soud, prokazuje znalec soudu nutně vynaložené náklady na zpracování posudku a soud může vše uznat, či dle svého zvážení odměnu znalci dokonce zkrátit.

Kdo vykonává znaleckou činnost?

Znaleckou činnost podle zákona vykonávají:

  • Znalci – fyzické osoby - tito mohou podávat znalecké posudky jak na žádosti státní správy, tak i na objednávku občanů, podnikatelů, podniků apod.
  • Znalecké ústavy - podávají znalecké posudky na žádost státních orgánů a dělí se na:
    • a) specializované na znaleckou činnost (např. Kriminalistický ústav).
    • b) ústavy kvalifikované pro znaleckou činnost - mají jinou hlavní náplň, ale jsou oprávněny v případě potřeby podávat znalecké posudky.
  • Příležitostní znalci – tj. v případě, že pro daný obor, není žádný znalec zapsán a státní orgán (nikoli občan) může pro jeden daný případ ustanovit odborníka tzv. znalcem ad hoc.

Pokud občan, či podnik potřebuje pomoci k právnímu úkonu je možno příslušného znalce vyhledat v evidenci znalců, případně na oficiálním internetovém serveru českého soudnictví. Seznamy soudních znalců jsou veřejně přístupné, vede je krajský soud, centrálně ministerstvo spravedlnosti. Seznamy jsou členěny podle oborů a odvětví, u každého znalce je kromě jména uvedeno též bydliště, zaměstnání, telefonní spojení, případná užší specializace a další obory ve kterých je oprávněn ke znalecké činnosti. Můžete použít náš návod jak vyhledat soudního znalce v závěru tohoto článku.

Takže proč ke své činnosti – investování, vybavení a údržbě objektů a domácností nevyužít těchto znaleckých kapacit, tak abych se vyvaroval dalším možným problémům, či je dokázal včas poznat, najít jejich řešení a nehledat řešení až v koncích, kdy je již často velice obtížné hledat nápravu v dodávkách díla a nebo i též v osobních vztazích rodin a firem? Vždyť nejde o nic jiného než o peníze, které, jak se říká, stojí až na tom prvém místě.

Jak a kdy mohu takovéto znalce využít?

Důležité je si uvědomit, že mohu znalce a jejich znalosti a morální kvality využít již ke konzultacím jak vybrat správného dodavatele díla, nebo zda dodavatel díla pracuje řádně tak, aby výsledek za mé peníze splnil očekávání a byl řádným plněním vzájemného právního vztahu – já kupuji – on prodává. Já přece za mé peníze chci mít pouze to co mi patří. Mohu tak předejít možným komplikacím a problémům vznikajícím následně, kdy dílo není odvedeno ve sjednané kvalitě, času, záruce, trvanlivosti.

Též znalec v rámci svých konzultací mne dokáže připravit jak dané dílo mám řádně užívat, jinak řečeno, jak se mohu z mých utracených peněz radovat a být spokojen. Prostě co, musím udělat proto, abych se i já jako kupující díla mohl z něho těšit a plně užívat jeho hodnot.

Poslední nebo první pomoc?

Podlaha je hotová, já jsem s prací nespokojen, takže co teď? Pokud jsem vůbec ochoten si připustit, že podlahám vlastně až tolik nerozumím, přijde mi vhod, když se mohu obrátit se žádostí o posouzení podlahy na nestranného odborníka, kterým by znalec měl být. Získám tak objektivní stanovisko a posouzení problému. Někdy může být výsledkem potvrzení toho, že můj dodavatel provedl podlahu správně a problém je na mé straně, protože jsem měl o provedení díla jinou představu. Nebo naopak. V každém případě napomůže takovýto posudek k vyřešení sporu dohodou, na mimosoudní úrovni a to dle mé zkušenosti ve více než 50% případů.

Soudili se, soudili se a pořád se ještě soudí

Předpokládejme, že jsem přesvědčen, že mám pravdu a navíc mám své stanovisko podepřené znaleckým posudkem. Druhá strana tvrdí opak, případně má znalecký posudek potvrzující její stanovisko a nejsme schopni se dohodnout. Takže nezbývá než učinit nevyhnutelné a to podat žalobu u soudu. Co mne u soudu čeká?

Situace, kdy jsou k dispozici dva diametrálně odlišné posudky na jeden případ by samozřejmě vůbec neměla nastat. Pomineme-li podujatost znalce, nastává tento případ zejména tehdy, když jeden ze znalců je skutečně odborník na podlahy a druhý je například "odborník" na celé pozemní stavitelství. Bohužel, posudky obou znalců mají u soudu stejnou váhu a tak soudci nezbývá nic jiného než jmenovat třetího znalce, který není v podujatém vztahu k žádné z obou stran sporu.

Většinou je u soudu prezentován jen jeden posudek a ten protistrana obvykle ve většině případů napadá, že znalec byl podujatý a s posudkem nesouhlasí, takže soud určí znalce dalšího po předchozím souhlasu obou stran, že nejsou s navrhovaným dalším soudním znalcem v podujatém vztahu. Původní posudek je pak brán jako kvalifikovaná svědecká výpověď. Nový soudní znalec pak dostává přesně vyjmenované úkoly od soudu - otázky, ke kterým se vyjadřuje, či dále pak při soudním jednání poskytuje ústní doplnění odpověďmi na otázky zúčastněných, či soudu.

Jak vidíte, soudní projednání, třeba i zdánlivě jasného případu, se může zkomplikovat, protáhnout a samozřejmě hlavně prodražit. Každý úkon soudu je na konci přičten k tíži toho, kdo své stanovisko před soudem neobhájil a spor prohrál. Proto je velmi důležité usilovat o dohodu bez pomoci soudu.

Ve filmu Plavecký mariáš jsme slyšeli od vorařů u vody: „Co s tím děláš?! To není kámen, to je dřevo, tak se k tomu tak chovej!“ a to platí i dnes pro nás, kteří provádíme například dřevěné podlahy, i naše zákazníky v době plné počítačů, mobilních telefonů, nebo i velkých peněz, kdy na zákony přírody a vlastnosti přírodního materiálu někdy zapomínáme a ono se to nevyplácí.

Jak vyhledat soudního znalce?

Všechny informace o soudních znalcích najdete na webové stránce znalci.justice.cz pod odkazem "Seznam znalců". Chcete-li vyhledat konkrétního znalce, použijte fulltextové vyhledávání a napište slovo spojené s vaším problémem, například "podlahy" nebo "vinylové". Při typu záznamu zaškrtněte možnost "Znalec".

Je třeba si uvědomit, že každý znalec může mít své vlastní specifikace, takže je nezbytné postupně zadávat do fulltextu více slov nebo jejich zkratky, například "dřevěné", "dřevo" nebo "dřev".

Pokud nenajdete odpovídající znalce podle specializace, můžete využít filtr "nástavby" pro obor "Stavebnictví" a odvětví "Pozemní stavby". Také je možné použít fulltextové vyhledávání s klíčovými slovy jako "vady staveb" nebo "poruchy staveb".

Další možností je obrátit se přímo na soud, kde by měli mít seznam znalců, kteří jsou připraveni přijmout zadání posudku.


Mohlo by vás také zajímat