Laminátové podlahy

Z hlediska fyzikálního (strukturního) bychom mohli laminát klasifikovat jako "polymerní vláknový, nebo vrstvený kompozit“. Většina moderních materiálů kolem nás jsou složené materiály (kompozity) a mnohé z nich se vyrábí technologií laminace. Stačí si vzpomenout na všem známé „laminování do folie“. A připomenout můžeme i další příklady, třeba laminované textilie, používané pro svrchní vrstvy obuvi a oděvů, jejichž vlastností je prodyšnost pro vodní páru a nepropustnost pro vodu. Této vlastnosti si využívá také u papírových dětských plenek, kde svrchní vrstva je tvořena právě laminovaným materiálem. A nesmíme zapomenout také na sklolamináty, z nichž se vyrábí celá řada sportovních potřeb. Jak je vidět, pojem laminát je podstatně širší, než by se mohlo na první pohled zdát.

Ale vraťme se k podlahám, tedy k podlahám laminátovým. Už jsme si ujasnili, že název laminát označuje způsob výroby. Při výrobě laminátových podlah se používá jak laminování ve smyslu napouštění (dekorativního papíru pryskyřicemi), tak i laminování ve smyslu skládání vrstev na sebe.

Skladba laminátové podlahy

Laminátová podlaha se skládá z těchto vrstev:

• Transparentní vrchní vrstva: ochranná vrstva (overlay) zajišťující povrchovou odolnost podlahy. Je prováděna jako hladká, nebo s jemně hrubým (rustikálním) povrchem. Může být provedena jako vysoce lesklá, lesklá, nebo matná
• Dekorační papír: to je ta vrstva, kterou „vidíme“. Jedná se o dokonalé fototapety s různými vzory. Mohou to být dekory dřevěné podlahy, stejně jako různé vzory dlažby a přírodního kamene. Zejména u vzorů dřevěných podlah reklama skutečně nelže a laminátové podlahy s dřevěnými dekory jsou napohled k nerozeznání od dřevěného originálu. Velmi hezky vypadají také dekory přírodního kamene, například mramoru a žuly, v provedení s vysokým leskem
• Nosná deska: obvykle zhutněná dřevovláknitá deska. Dle míry zhutnění se rozlišují:
  • MDF – středně hustá vláknitá deska,
  • HDF – vláknitá deska s vysokou hustotou
• Výhodou je, pokud je nosná deska impregnována proti vlhkosti
• Protitahová vrstva: aby se vyrovnaly různé objemové změny jednotlivých vrstev laminátové podlahy při změnách vlhkosti a teploty, opatřuje se podlaha na spodní straně tzv. „protitahovou“ vrstvou, zaručující rozměrovou stabilitu podlahy
• Integrovaná tlumící podložka: někteří výrobci dodávají laminátové podlahy již s nalepenou protihlukovou podložkou. Při pokládce takové podlahy není nutná pokládka izolace proti kročejovému hluku (mirelon apod.)

Způsob výroby

Často se můžete setkat se značkami DPL, HPL a případně CPL. Tyto značky označují právě způsob výroby podlahy:
 

• DPL – přímý laminát: přímo vrstvená laminátová podlaha, dekorační papír je nanesen přímo na nosnou podložku a poté překryt ochrannou vrstvou. Je vhodná pro málo a středně zatěžované podlahy a je levnější
• HPL – vysokotlaký laminát: speciálním postupem je silným tlakem nejdříve slisováno více transparentních ochranných vrstev (overlays) společně s dekoračním papírem, tato vrstva se následně nalisuje (nalepí) na nosnou podložku. Je sice dražší, ale vydrží více a déle
• CLM - speciální postup kontinuální přímé laminace s více ochrannými vrstvami. Slučuje výhody obou předcházejících typů.

Rozdíl mezi přímým a vysokotlakým laminátem se pozná také v řezu podlahy. Vysokotlaký laminát má silnější ochrannou vrstvu, která je vidět jako tmavý horní proužek na vrchní vrstvě podlahy.

Pokládka laminátové podlahy

Zásadně ne vlastními silami! Naštěstí je dnes už pryč doba, kdy byly zejména nejlevnější laminátové podlahy prezentovány jako podlahy vhodné pro každého, kdo je aspoň trochu šikovný. K pokládce podlah je zapotřebí speciální nářadí a tak je nutné svěřit pokládku podlahy zkušeným odborníkům. Laminátové podlahy se pokládají zpravidla jako plovoucí, tzn. že se na podlahu nelepí. Mezi jednotlivými lamelami jsou zámkové spoje. Pokud se tyto spoje lepí, tak je položená podlaha později nerozebíratelná. Stále častěji se používají zámky, které se nelepí a jsou rozebíratelné, což umožňuje například výměnu poškozených lamel.

Odolnost

K orientaci v klasifikaci laminátových podlah nám poslouží norma ČSN EN 13329. Podle zatížení (viz norma EN 685) jsou laminátové podlahy zatříděny do tzv. tříd používání:

• Třída namáhání 21: lehká obytná oblast s malým, nebo občasným používáním (např. ložnice, pokoj pro hosty)
• Třída namáhání 22: střední obytná oblast s trvalým běžným používáním (obývací pokoj, jídelna, vnitřní chodby)
• Třída namáhání 23: silná obytná oblast s intenzivním používáním (schodiště, vstupní chodby, kuchyně)
• Třída namáhání 31: lehká oblast veřejných objektů s malým nebo občasným používáním (hotelové pokoje, konferenční místnosti, malé kancelářské prostory)
• Třída namáhání 32: střední oblast veřejných objektů s trvalým normálním používáním (jesle, kanceláře, čekárny, hotelové haly, butiky)
• Třída namáhání 33: silná oblast veřejných objektů s intenzivním používáním (chodby, velkoplošné kanceláře, obchodní domy, víceúčelové haly, školní třídy)

Díky této normě máme tedy usnadněn výběr laminátové podlahy z hlediska zatížení. Je nutno však vzít na vědomí, že například odolnost proti otěru není totéž co odolnost proti poškrábání. Zrníčko písku dokáže pod tvrdým podpatkem způsobit nepěknou rýhu v podlaze. Na druhou stranu je pravda, že například odolnost laminátových podlah vůči skvrnám, nebo cigaretám je více než dostačující.

Opravitelnost

V případě, že dojde k poškození podlahy – vrypem, poškrábáním apod., lze podlahu opravit jen výměnou podlahových dílců. To je možné samozřejmě pouze tehdy, když je podlaha provedena jako rozebíratelná, tedy bez lepení spoje. Přebroušení, zatmelení a nalakování, prováděné v tomto případě u dřevěných podlah není u laminátových podlah možné!

Ošetřování – úklid laminátové podlahy

Nosná vrstva laminátové podlahy je citlivá na vlhkost, která u ní vyvolává objemové změny – bobtnání a opětovné sesychání. Protože u ní, na rozdíl od dřevěné podlahy, není možné při pokládce zatmelit spáry (nelze ji brousit), může se do ní dostat voda právě přes spáry při úklidu a čištění. To ale znamená, že laminátová podlaha se nesmí čistit za mokra! Nejlépe je použít takzvanou „sprejovou“ technologii čištění, kdy je čisticí prostředek nastříkán na podlahu ze spreje a následně je setřen mopem. Odolnost proti vodě je možné zlepšit speciálním čistícím prostředkem pro impregnaci spár, který se nanáší po položení podlahy. Používání hadry na podlahu a kyblíku s vodou se saponátem dokáže s laminátovou podlahu pořádně zacvičit.

Závěrem

Na závěr si shrneme nejdůležitější výhody a nevýhody tohoto typu podlah.

Jakou laminátovou podlahu tedy vybrat? Nakoupit co nejlevněji, nebo se spolehnout na renomovanou značku? Protože nejsme ani agenti renomovaných značek, ani příznivci neznačkového zboží, tak Vám nedáme jednoznačnou odpověď. Vždy je nutno vybírat s ohledem na požadovanou životnost a předpokládané zatížení. Pravdou však je, že za vyšší cenou značkových podlah se skrývají výrazně lepší užitné vlastnosti. Takže on ten výběr vlastně tak těžký není.

---

Mohlo by vás také zajímat