Když se řekne laminátová podlaha
Z hlediska fyzikálního (strukturního) bychom mohli laminát klasifikovat jako "polymerní vláknový, nebo vrstvený kompozit“. Většina moderních materiálů kolem nás jsou složené materiály (kompozity) a mnohé z nich se vyrábí technologií laminace. Stačí si vzpomenout na všem známé „laminování do folie“.
A připomenout můžeme i další příklady, třeba laminované textilie, používané pro svrchní vrstvy obuvi a oděvů, jejichž vlastností je prodyšnost pro vodní páru a nepropustnost pro vodu. Této vlastnosti si využívá také u papírových dětských plenek, kde svrchní vrstva je tvořena právě laminovaným materiálem. A nesmíme zapomenout také na sklolamináty, z nichž se vyrábí celá řada sportovních potřeb. Jak je vidět, pojem laminát je podstatně širší, než by se mohlo na první pohled zdát.
Ale vraťme se k podlahám, tedy k podlahám laminátovým. Už jsme si ujasnili, že název laminát označuje způsob výroby. Při výrobě laminátových podlah se používá jak laminování ve smyslu napouštění (dekorativního papíru pryskyřicemi), tak i laminování ve smyslu skládání vrstev na sebe.
Skladba podlahy
Laminátová podlaha se skládá z těchto vrstev:
- Transparentní vrchní vrstva: ochranná vrstva (overlay) zajišťující povrchovou odolnost podlahy. Je prováděna jako hladká, nebo s jemně hrubým (rustikálním) povrchem. Může být provedena jako vysoce lesklá, lesklá, nebo matná
- Dekorační papír: to je ta vrstva, kterou „vidíme“. Jedná se o dokonalé fototapety s různými vzory. Mohou to být dekory dřevěné podlahy, stejně jako různé vzory dlažby a přírodního kamene. Zejména u vzorů dřevěných podlah reklama skutečně nelže a laminátové podlahy s dřevěnými dekory jsou napohled k nerozeznání od dřevěného originálu. Velmi hezky vypadají také dekory přírodního kamene, například mramoru a žuly, v provedení s vysokým leskem.
- Nosná deska: obvykle zhutněná dřevovláknitá deska. Dle míry zhutnění se rozlišují:
- MDF – středně hustá vláknitá deska,
- HDF – vláknitá deska s vysokou hustotou
Výhodou je, pokud je nosná deska impregnována proti vlhkosti.
- Protitahová vrstva: aby se vyrovnaly různé objemové změny jednotlivých vrstev laminátové podlahy při změnách vlhkosti a teploty, opatřuje se podlaha na spodní straně tzv. „protitahovou“ vrstvou, zaručující rozměrovou stabilitu podlahy.
- Integrovaná tlumící podložka: někteří výrobci dodávají laminátové podlahy již s nalepenou protihlukovou podložkou. Při pokládce takové podlahy není nutná pokládka izolace proti kročejovému hluku (mirelon apod.).
Způsob výroby
Často se můžete setkat se značkami DPL, HPL a případně CPL. Tyto značky označují právě způsob výroby podlahy:
- DPL – přímý laminát: přímo vrstvená laminátová podlaha, dekorační papír je nanesen přímo na nosnou podložku a poté překryt ochrannou vrstvou. Je vhodná pro málo a středně zatěžované podlahy a je levnější.
- HPL – vysokotlaký laminát: speciálním postupem je silným tlakem nejdříve slisováno více transparentních ochranných vrstev (overlays) společně s dekoračním papírem, tato vrstva se následně nalisuje (nalepí) na nosnou podložku. Je sice dražší, ale vydrží více a déle.
- CLM - speciální postup kontinuální přímé laminace s více ochrannými vrstvami. Slučuje výhody obou předcházejících typů
Rozdíl mezi přímým a vysokotlakým laminátem se pozná také v řezu podlahy. Vysokotlaký laminát má silnější ochrannou vrstvu, která je vidět jako tmavý horní proužek na vrchní vrstvě podlahy.
Pokládka laminátové podlahy
Zásadně ne vlastními silami! Naštěstí je dnes už pryč doba, kdy byly zejména nejlevnější laminátové podlahy prezentovány jako podlahy vhodné pro každého, kdo je aspoň trochu šikovný. K pokládce podlah je zapotřebí speciální nářadí a tak je nutné svěřit pokládku podlahy zkušeným odborníkům. Laminátové podlahy se pokládají zpravidla jako plovoucí, tzn. že se na podlahu nelepí. Mezi jednotlivými lamelami jsou zámkové spoje. Pokud se tyto spoje lepí, tak je položená podlaha později nerozebíratelná. Stále častěji se používají zámky, které se nelepí a jsou rozebíratelné, což umožňuje například výměnu poškozených lamel.
